Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

wakiavalon

otevírání štoly v podbrdí aneb historie krachu podnikatelského snílka, barona von Strousberg

25 fotek 20.10.2013 598 zobrazení 4 komentáře
Dr. Bethel Henry baron von Strousberg se narodil 20.11.1823 v chudé židovské rodině. Narodil se v městečku Neidenburg, které leželo ve východním Prusku. V současnosti nalezneme toto městečko pod jménem Nidzica v Polsku. Má asi 11 tisíc obyvatel, leží na říčce Nida a je nazýváno branou Mazurských jezer.Dětství neměl malý Baruch lehké. Již ve svých 12 letech osiřel. Naštěstí se jej ujal strýc, který žil v Londýně a malého Barucha zde vychovával. Po nějaké době mu svěřil prodej uhlí, kterým si mladý Strousberg vydělával a za uspořené peníze si kupoval pouze knihy k dalšímu vzdělávání.
Ale již k jeho působení v Podbrdsku. V této oblasti se nacházely velké zásoby železné rudy, kterou hrabě potřeboval pro výrobu hřebů, kolejnic, vagonů a lokomotiv, které měl dodat pro zakázku, kterou získal v Rumunsku od rumunského knížete Karla.V roce 1868 koupil Strousberg panství Zbiroh, Mirošov a Osek od c.k. komorního rady Samuela Sigmundta a vídeňského bankéře Vincence Kirchmayera za 9,4 mil. zlatých. Koupí Zbiroha získal panství (kam patřila i sv. Dobrotivá), ze kterého chtěl učinit středisko železářského průmyslu – český Manchester. Ve Zbiroze (či ve Zbirovu, jak se v té době psávalo) měl stát mezinárodní hotel (nynější hotel Borek) s prádelnou a lázněmi, škola, nemocnice a divadlo. Starý zbirožský hrad nechal ihned z velké části strhnout a zbudoval na jeho místě honosný přepychový novorenesanční zámek. Okolí zámku, jehož úpravy navrhl berlínský architekt August Orth, jeho „dvorní „ architekt, nabylo vzhledu anglického parku. Ve dne v noci za jakéhokoliv počasí zde pracovalo na 1500 dělníků po dobu jednoho roku. Roku 1869 přijíždí baron do Zbiroha a je bouřlivě vítán. Lidé z celého kraje k němu vstupují do zaměstnání. Byli nalákáni sliby vyšších platů nežli byl průměrný výdělek. Baron Strousberg se dokonce nechal slyšet, že dělníci budou mít tolik peněz, aby si mohli k obědu dopřát kuře.
Na celém Zbirožsku pracovalo v té době pro Strousberga přes 10.000 lidí, z větší části místních. Mimo ně zde však ještě působili zahradníci a cihláři z Belgie, drážní dělníci (ve svých špičatých kloboucích) a štukatéři z Itálie, komínáři z Postřekova na Chodsku, tesaři z Rumunska, pecaři z Porýní a železáři z Vestfálska, cihláři z celého Německa.. Ve Zbiroze samém bylo v provozu 16 hospod, z toho 3 s dámskou nevěstince.
Spolu s panstvím získal Strousberg i 376 milionů centů železné rudy a 115 milionů centů černého uhlí, Pro dobré spojení vybudoval mezi nově koupenými panstvími m.j. i železnici, která spojovala Mirošov přes Strašice, Těně, Sv. Dobrotivou a Olešnou s Kařezem, zde s odbočkou k dnešnímu nádraží Kařízek a kolem Bouchalky k nádraží Zbiroh a odtud do Františkova. Měla se napojit na železniční trať Praha – Plzeň, avšak i když dokončena, nebyla nikdy uvedena do provozu. Strousberg vybudoval v Mirošově 8 koksáren, na svém panství pak 7 vysokých pecí, válcovny, vagónky, pily, úřednické a dělnické kolonie. V Kařezu postavil kanceláře a 360 domků pro dělníky a úředníky. Spolu s ubytováním pro své zaměstnance zde postavil i hotel, kde jeho zaměstnanci vydělané peníze svému šéfovi v jídle a pití vraceli. Z tohoto pohledu vypadá podnikatel Strousberg jako lidumil. A možná takový i být chtěl Na internetových stránkách píše Manfred Nillius ve svém článku „Spekulant nebo genius?“ toto:
„Také při řešení sociálních otázek jednal Strousberg prozíravě: zkrátil pracovní dobu ve svých závodech ze 12 na 10 hodin, aniž by krátil mzdu. V Hannoveru Linden - nynější strojírenský kolos HANOMAG - (stejně jako v Kařezu) postavil obytné městečko pro své zaměstnance, zřídil závodní stravování a první podnikovou mateřskou školku.“ Na vrcholu své slávy vlastnil baron Strousberg po celé Evropě železné a uhelné doly, vysoké pece, válcovny, továrny na výrobu železničních vagónů, tržnice, nemovitosti (pozemky, stavby), a především akcie. Postavil sedm železničních tratí v Německu a položil 1700 km kolejnic v zahraničí. Tohoto „miláčka Německa“ označil ve svém teatrálním a anisemitském projevu Eduard Lasker za „černou ovci národa“.
Plány se mu dařily, neboť místní bohaté lesy mu poskytovaly dostatek dřeva. A navíc hornické práce byly usnadněny vynálezem dynamitu. Není bez zajímavosti připomenout, že poprvé použil Strousberg dynamit právě v Zaječově, na šachtě Artur na přelomu let 1870 – 1871. Výsledkem však byl zavalený důl a jeden těžce zraněný horník. Těžba dřeva byla totiž díky polomům a vichřicím v letech 1866 a 1870 velice vysoká. Bohužel výtěžky z prodeje dřeva nestačily na profinancování jeho dalekosáhlých plánů. V roce 1874 se dostává do prvních finančních obtíží, prodává železo, litinu, rudu i dříví. Svým zaměstnancům neplatí přes 3 měsíce mzdu a náhradou jim vydává poukázky na odběr zboží ze skladů. Začátkem roku 1874 začal stavět ocelárnu a válcovnu v Kařeze, kde měl vyrábět železniční koleje novou metodou (bessemerování) pro zakázku ve Francii na trati Paříž – Narbonne. Zakázka mu měla přinést zisk 60 milionů franků. Pro financování této akce vydal akcie v hodnotě 8 milionů zlatých, do oběhu jich však pustil 8x více. Narůstající dluhy jej nutily ke korupci na nejvyšších místech. Uchyluje se ke štěpení své firmy. Odděluje menší, nezadlužené, finančně zdravé podniky, na které získává další úvěry od věřitelů. Jeho konec nastává v roce 1875, dva roky po pádu vídeňské burzy. Strousberg vyhlašuje úpadek svých závodů a v říjnu téhož roku byl v Petrohradě zatčen, poněvadž v Rusku vydal novou sérii akcií s téměř nulovým krytím a držen dva roky ve vězení pro dlužníky. Na tyto nekryté akcie pak pomocí úplatků vybíral v Moskevské komerční bance milionové zálohy. Následně – v říjnu 1875 - byl i Krajským soudem v Plzni uvalen konkurs i na jeho majetek v oblasti Podbrdska. Tento krok znamenal definitivní konec Strousbergových podniků, ke kterému výrazně přispěly Rotschildovy bankovní domy. Mayer Rotschild viděl v Bethelu baronu Strousbergovi příliš velkou konkurenci. Celkový dluh činil 90 milionů zlatých.
zdroj: http://www.brdy.org/content/view/52/30/
reklama

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

nebo přihlásit
Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron